Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ANAAL NATHRAKH se dostali do stádia, kdy už nám nestojí ani za velký článek a podrobnější rozbor. Ne, že by zamířili směrem k vodám podprůměrnosti - i tentokrát je nová nahrávka stále slušně poslouchatelná - nicméně psát o každém dalším albu z jejich produkce a neužívat tatáž souvětí je již prakticky nemožné. Takže alespoň ve zkratce a v několika klíčových slovech: předvídatelnost, srážka agresivní muziky s hitovými melodiemi, experimentování s vokály, koketování s elektronikou, ne zrovna povedený zvuk, recyklování nápadů. Jako by byly některé pasáže a zejména pak melodické linky vystřiženy z dřívějších nahrávek a poté poskládány lehce obměněným způsobem dohromady. Ano, stále to ještě tak nějak funguje. Ano, stále si s tím birminghamští nejspíše vystačí a podporu příznivců si i prozatím pravděpodobně udrží. To je však na kapelu formátu ANAAL NATHRAKH přeci jen poněkud nedostačující. Pakliže o jejich kvalitách nechcete ztratit iluze, dávkujte velmi střídmě a na těch 7/10 ještě tak tak vyšplháte.
7 / 10
Vanitas (2012)
Passion (2011)
In The Constellation Of The Black Widow (2009)
Hell Is Empty And All The Devils Are Here (2007)
Eschaton (2006)
Domine Non Es Dignus (2004)
When Fire Rains Down From The Sky, Mankind Will Reap As It Has Sown (EP) (2003)
Total Fucking Necro (2 dem + bonus na CD) (2002)
The Codex Necro (2001)
Total Fucking Necro (demo) (1999)
Annal Nathrakh (demo) (1999)
Vydáno: 2012
Vydavatel: Candlelight Records
Stopáž: 37:58
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
