NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ANAAL NATHRAKH se dostali do stádia, kdy už nám nestojí ani za velký článek a podrobnější rozbor. Ne, že by zamířili směrem k vodám podprůměrnosti - i tentokrát je nová nahrávka stále slušně poslouchatelná - nicméně psát o každém dalším albu z jejich produkce a neužívat tatáž souvětí je již prakticky nemožné. Takže alespoň ve zkratce a v několika klíčových slovech: předvídatelnost, srážka agresivní muziky s hitovými melodiemi, experimentování s vokály, koketování s elektronikou, ne zrovna povedený zvuk, recyklování nápadů. Jako by byly některé pasáže a zejména pak melodické linky vystřiženy z dřívějších nahrávek a poté poskládány lehce obměněným způsobem dohromady. Ano, stále to ještě tak nějak funguje. Ano, stále si s tím birminghamští nejspíše vystačí a podporu příznivců si i prozatím pravděpodobně udrží. To je však na kapelu formátu ANAAL NATHRAKH přeci jen poněkud nedostačující. Pakliže o jejich kvalitách nechcete ztratit iluze, dávkujte velmi střídmě a na těch 7/10 ještě tak tak vyšplháte.
7 / 10
Vanitas (2012)
Passion (2011)
In The Constellation Of The Black Widow (2009)
Hell Is Empty And All The Devils Are Here (2007)
Eschaton (2006)
Domine Non Es Dignus (2004)
When Fire Rains Down From The Sky, Mankind Will Reap As It Has Sown (EP) (2003)
Total Fucking Necro (2 dem + bonus na CD) (2002)
The Codex Necro (2001)
Total Fucking Necro (demo) (1999)
Annal Nathrakh (demo) (1999)
Vydáno: 2012
Vydavatel: Candlelight Records
Stopáž: 37:58
Je to tak, z ANAAL NATHRAKH se stala vysoce předvídatelná záležitost, což ale v mých očích nebrání tomu, abych si i na "Vanitas" našel to, co v případě tohoto projektu skutečně oceňuji - totiž více než pár kvalitních, ohnivzdorných ultrametalových kusů, které posluchače uchvátí svým nekompromisním riffingem, květnatou melodií, bestiálním vokálem a případně i nějakým tím drobným návdavkem navrch. Jako v "The Blood-Dimmed Tide", "Forging Towards The Sunset", extrémně úchylné "Todos Somos Humanos" či "Of Fire And Fucking Pigs". Dávkovat je samozřejmě nutno s obezřeností, nicméně v hlavním článku doporučovaná střídmost určitě nemusí být nějakým zásadním zaklínadlem.
Naozaj recyklacia ale stale sa to da pocuvat
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.